Svobodná vůle a osud

Se souhlasem klientky sdílím část jejího channelingu se Zdrojem.

K: Pokud je předem dáno, co všechno zažijeme, máme nebo nemáme svobodnou vůli? A jaký má význam v tom procesu, pokud ji máme?

Svobodná vůle má určité zákonitosti, kdy ty se můžeš rozhodovat v rámci svého života, jestli půjdeš doleva, nebo půjdeš doprava, nebo půjdeš jinam, anebo třeba nepůjdeš vůbec, ale zároveň ty možnosti reálné už existují. Takže, to není o tom, že by dopředu bylo dáno to, co si vybereš, ale dopředu je definované, co všechno je možné si vybrat. Takže to stvoření je definované, protože musí mít určitá pravidla a určité konsekvence a určité zákonitosti, které jsou zabudované v rámci tadyté vaší fyzické reality, protože vše je provázané. Pochop – když ty se rozhodneš nějak, ovlivní to život někoho dalšího. A tyhle všechny provázanosti musí být ošetřené nějak, aby z toho nevznikl chaos a tím pádem by nezkolabovala tahleta forma stvořeného. Takže, základní zákonitosti jsou definované a jsou hlídané a střežené bytostmi vyšších řádů, ale ty jako aktér reálný ve svém životě si volíš v určitý moment, kterou z nich vybíráš, a tím se tvoří zase jakási nová mapa, která vzniká v tu chvíli, kdy jsi se rozhodla. Takže ono to není, že by všechny varianty a všechno to, co by se mohlo stát, už dávno bylo prožité nebo to už bylo nějak uzavřené a ty bys jen tak vlastně bezcílně putovala skrze tadytu mapu nebo v tom labyrintu těch možností – ne, to vzniká za pochodu. Takže ty se rozhodneš a ono se to začne větvit zase v tom toku toho, čím ses stala nebo pro co ses rozhodla. Tam to začne ožívat. Je to, jako kdyby neuron byl zaktivovaný. Je to, jako když tam začne probíhat energie. Jako když se to zaktivuje. Něco, co bylo jenom tak pasivně přednastaveno jako možnost, najednou ožívá a je to žito, je to zažíváno. A tím pádem ty ostatní varianty tak nějak…jsou tam, ale vlastně nejsou žité tebou v tu chvíli. Takže, to není tak, že bys jen tak bezcílně nějak šla životem. To se tvoří. Ty tím tvoříš novou mapu, nové zkušenosti. A ti, co tvoří ty reality, tak jsou tím vlastně stimulováni, aby vymýšleli zase nové možnosti, nové propoje, nové situace, které by jinak nebyly nebo neexistovaly. Takže, to není bezcílné putování labyrintem života, to je spolutvorba.

K: Dobře. A jaká je tedy role osudu? Protože před vtělením si přece vybíráme přinejmenším určité klíčové události. Víme, že jimi projdeme. Je to předem nějakým způsobem dáno. Určitým událostem se nelze vyhnout. Co to tedy je osud a jaká je jeho role? Do jaké míry je dáno to, co prožijeme, a do jaké míry to tvoříme my?

Osud je něco jako vyšší plán nebo základní mapa. Je to jako orientační plán, v kterém jsi a v kterém se pohybuješ. Je to něco, co nemůžeš přesáhnout. Takže je to taková určitá bezpečnostní pojistka, kterou používáme k tomu, aby se bytost totálně neztratila v chaosu života. Tedy ano – ty si před inkarnací nadesignuješ sama anebo s poradci/s pomocí ostatních tadytu základní orientační mapu – je to jako terén, na kterém se potom budeš pohybovat, až zapomeneš na to, co sis naplánovala. A ten terén může obsahovat nějaké klíčové momenty, které musíš dosáhnout. Je to dáno. Je to něco jako danost. Něco jako pevný bod, kterého musíš dosáhnout. Ale mezi tím je tam právě tato síť, tahle neuronová síť, která se větví. Takže to běží zároveň, kdy ty si volíš takové ty menší, ne úplně klíčové věci neustále. Tím to ožívá a tím vzniká nová originální cesta životem, která je vzrušující, protože ani my dopředu nevíme přesně, co si ten daný aktér vybere, až bude v terénu/až bude vtělený/až bude v téhleté hmotné realitě a v zapomnění. Takže jsou to takové opěrné body na tvé mapě života, kterými musíš projít, protože vytvářejí jakousi základní strukturu toho konkrétního jedince, aby to dávalo celé nějaký širší rámec nebo vyšší smysl. Ale všechno to kolem už je potom na jeho libovůli. Takže to není, že byste byli nějací pasivní pěšáci, kteří tady chodí bezcílně, ale spolutvoříte a zároveň se můžete opřít o to, že je tady nějaký vyšší plán a vyšší smysl pro ten konkrétní život a je to hlídáno, je to zároveň spolutvořeno. Takže, můžeš se uvolnit, že nemůžeš vypadnout z téhleté mapy – dostat se úplně mimo to teritorium, které ti je dané/naplánované. Takže toto je jako bezpečí, které by ti to mohlo dát, ale zároveň ty jednotlivosti potom už si tvoříš sama svým rozhodnutím.

Přijala Ania dne 12.2.2025